Intenzita světla, známá také jako osvětlení, je mírou množství světla dopadajícího na daný povrch. Je definována jako poměr světelného toku (Φ) a plochy (S), na kterou tento tok dopadá. Matematicky se vyjadřuje jako Φ/S, kde Φ je světelný tok měřený v lumenech a S je plocha povrchu v metrech čtverečních. V jednotkách SI se osvětlenost vyjadřuje v luxech (lx).
Je to jediná veličina ve fotometrii, která nepopisuje vlastnosti samotného zdroje světla, ale jas, kterým je předmět nebo povrch osvětlen. Jinými slovy, osvětlenost určuje, kolik světla dopadá na určité místo. V praxi platí, že čím je intenzita vyšší, tím lépe je povrch osvětlen, což je důležité jak z hlediska zrakového komfortu, tak z hlediska efektivity práce v daném prostředí.
Osvětlenost je jediná veličina světla, která necharakterizuje samotný zdroj světla, ale jas osvětlení povrchu.